Myslím si, že jak vařená resp. tepelně upravená strava, syrová resp. tepelně neupravená strava, vegetariánství, veganství, jakýkoliv směr ve stravování, je naprosto v pořádku! Všechny mají svoje plusy i mínusy, je jen třeba je umět vypozorovat a vyvážit je. A hlavně, všechno je v pořádku, pokud je to v souladu s vaším vnitřním Já, s vaším vnitřním pocitem.
Nejsou dána žádná pravidla k životu, člověk může dělat cokoliv, co jen chce. Jíst jak chce, myslet jak chce, žít jak chce. Je-li to s ním v harmonii, je to v daný okamžik jeho správná cesta. Pokud, ale cítíme, že jdeme proti své vnitřní podstatě, proti svému vnitřnímu hlasu, přizpůsobujeme se společnosti, kamarádům, partnerům, pak to není v souladu s námi a není to naše cesta.
To, co také můžeme dělat špatně je, že se na sebe nedíváme jako na individualitu, jako na originál se svými vlastními nezaměnitelnými potřebami. Dnes nás obklopují především informace obecného charakteru a pravidla, která by měla platit pro všechny a navíc se tato pravidla neustále mění a nějakým způsobem vyvíjí.
Třeba takový pitný režim, všude slyšíme, že musíme dostatečně pít, ano, to je naprosto v pořádku, ale co je to dostatečně? Jsou to minimálně 2-3 litry, tak jak se říká? Co takhle člověk, který je drobný a hubený, potřebuje vypít 3 litry vody? Nebo naopak člověk, který má 2 metry a je mohutný a statný, denně sportuje, stačily by mu 2 litry vody? Stejné je to i s pohybem a odpočinkem. Každému prostě vyhovuje něco jiného, každý je stavěný na něco jiného.
Vše má být ale v rovnováze. Všeho málo, nebo naopak moc, škodí. A hlavně – naslouchejme sami sobě, naslouchejme svému tělu! Ono nám samo naznačí, co je pro něj v danou chvíli nejlepší. Je potřeba vnímat jeho potřeby, rozvinout svoji intuici a konat na základě signálů, které nám dává. A tou správnou odpovědí je náš dobrý pocit po jakékoliv činnosti, po odpočinku či po stráveném jídle.
Život je přece předurčen k tomu, abychom se cítili dobře 🙂
