Domnívám se, že stále ještě hodně lidí vůbec netuší, co vlastně pojem tradiční čínská medicína znamená. Tato nauka je velice rozsáhlá a její podrobné pochopení vyžaduje hluboké a dlouhé studium, nicméně pokusím se alespoň v krátkosti napsat, co v sobě ukrývá a jak by nám mohla být v rámci našeho zdraví přínosná.
Tradiční čínská medicína (TČM) má své kořeny ve staré taoistické filozofii a do Číny se dostala před mnoha tisíci lety. Na rozdíl od naší západní medicíny, která pohlíží na člověka jako na materiální strukturu těla (zkoumá tkáně, buňky, molekuly,…) a rozděluje ho na jednotlivé kousky, tak TČM vychází z komplexních procesů proudění energií za předpokladu, že vše se z energií skládá, a chápe člověka jako součást celku. Stejně tak lidské tělo vnímá jakou soubor proudění těchto energií.
Zjednodušeně bychom to také mohli popsat tak, že západní medicína se na člověka a nemoc často dívá mikroskopem, nebo pomocí různých laboratorních vyšetření, naopak čínská medicína na člověka jako by nahlížela z vesmíru, celistvě, tzn., že bere v úvahu nejen daný stav člověka, ale také roční období, období jeho života a mnoho dalšího.
Z pohledu TČM je zdraví vyrovnaný poměr mezi jinem a jangem. Mezi jinem a jangem dochází k obrovským reakcím, pohybům a pnutím. Toto nutkání k pohybu, které vyplývá z jin-jangových vazeb, způsobuje základní energie, která vše tvoří, a nazývá se čchi. Bez čchi by nebyl život na zemi. Proto energie čchi je pro život to nejdůležitější. Tato energie proudí v našem těle vnitřními dráhami tzv. meridiány. Systém akupunkturních drah plní dvě hlavní funkce, tou první je, že v drahách řídí dopravu energie a krve výživu pro celé tělo, druhou funkcí je propojení vnějšku a vnitřku těla. Pět vnitřních orgánů a povrch čtyř končetin a celé tělo propojuje jako síť v jeden celek.
Hlavním představitelem jangu v přírodě je vzduch a jinu země. Mezi nimi tedy dochází k velkému proudění čchi. Pro lepší pochopení se můžeme podívat například na koloběh vody. Horký jang nebe přeměňuje vodu v zemi ve vodní páry a vytahuje je k sobě vzhůru, zatímco jin země si stahuje tu vodu je formě deště zpátky dolů. Tento koloběh představuje pohyb mezi jinem a jangem, a bez tohoto pohybu by neexistoval život na zemi.
TČM má jednu krásnou definici zdraví: „Pokud proud energie a krve protéká tělem zcela volně, je to zdraví, jakmile je někde překážka, stísněnost, proud volně neteče, pak vzniká nemoc“.
Pokud budeme vycházet z toho, že člověk je zmenšeninou celého vesmíru, dojdeme také k závěru, že na sebe i vzájemně působí. Co se děje ve vesmíru, děje se i v našich tělech. Není proto ani možné přistupovat k onemocnění pouze jako k lokálnímu problému. Daleko smysluplnějším řešením je nahlížet na onemocnění jako na celek, neexistuje tedy onemocnění „jednoho orgánu“, vždy jde o onemocnění celého systému – celého člověka. Pokud tedy léčíme pouze jeden orgán, resp. jedno „přesné onemocnění“ většinou také ovlivňujeme i orgány zbývající a to jak pozitivně tak i negativně.
Aby bylo dosaženo rovnováhy s vesmírem, musí být především dosaženo rovnováhy ve vlastním těle.
Princip léčení podle TČM si můžete přečíst zde.
Veronika Káňová ♡ Žijme svůj Život ♡
